DEVON

Černá rokle u Kosoře - V sudech

 

- Topografická situace: Lokalita se nachází v lomu u silnice v ulici V sudech za lochkovskou cementárnou v Radotínském údolí.
- Stratigrafická pozice: Lochkovské a pražské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Černošedé, deskovité, převážně jemně zrnité radotínské vápence, které se střídají s vrstvami  vápnitých břidlic a    světlešedé, jemnozrnné dvorecko-prokopské vápence s nápadnou hlíznatou texturou. 
- Typ odkrytosti:  Staré lomy a haldy s množstvím sutě. 
- Faunistické společenstvo v radotínských vápencích: trilobiti  Spiniscutellum umbelliferum, Spiniscutellum (Lochkovopeltis) plasi plasi,  Lochkovella misera, Lepidoproetus (Lepidoproetus) lepidus lepidus,  Lepidoproetus (Lepidoproetus) microgranulatus, Leonaspis lochkovensis, Conoparia novaki, harpetidní trilobit Bohemoharpes (Declivoharpes) praecedens, harpetidní trilobit Kielania (Kielania) obuti, Reedops limespragensis, proetidní trilobit Dalejeproetus melinor, tropidokoryfní proetid Galbertianus (Hollardia) tauron, styginidní trilobit Decoroscutellum (Flexiscutellum) hanusi, brachiopodi Howellella inchoans, Howellella digittatoides, Areostrophia interjecta, Plectodonta mimica, mlži rodů Panenka, Neklania, Hercynella, Leiopteria, plži Loxonema, Platyceras (Praenatica) proaevum, Raphistomina tarda, hyoliti Orhotheca suavis dále hlavonožci, korýši, členovci, pancéřnaté ryby, tentakuliti a graptoliti.
 
- Faunistické společenstvo ve dvorecko-prokopských vápencích: trilobiti Odontochile hausmanni, Odontochile cristata, Reedops cephalotes, Reedops prospicens, Reedops sternbergi, Phacops (Boeckops) boecki, Phacops (Prokops) hoeninghausi, Dicranurus monstrosus,  Platyscutellum formosum, Coniproetus alamar, Dalejeproetus dalejensis dalejensis, Decoroproetus concentricus concentricus, Sculptoproetus mareki, velmi vzácný Erbenaspis adoskami, Vicinoproetus vicinus, Vicinoproetus parapertinax, brachiopodi Dalejodiscus, Leptochonetes, tentakuliti Nowakia acuaria aj. 
 

Damil u Tetína - Modrý lom
 

Na jižním úpatí Damilu se nacházejí bývalé vápencové lomy. Vrch Damil budují devonské vápence stupňů lochkov a prag. V severní části Modrého lomu je významné naleziště devonské fauny.
- Stratigrafická pozice: pražské a lochkovské souvrství.
- Petrografická charakteristika:  modrošedé vápence.
- Typ odkrytosti: přirozená suť v lomu.
- Faunistické společenstvo: trilobiti Reedops cephalotes, Reedops bronni, Reussiana reussi, Zlichovaspis rugosa, Paralejurus brongniarti, paryby (Chondrichthyes) - Machaeracanthus bohemicus, mlži, plži, hlavonožci, mechovky.

 

Koněprusy - Houbův lom 
 

- Topografická situace: Lokalita se nachází na jižním svahu Zlatého koně ve velkém lomu.
- Stratigrafická pozice: Pražské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Biogenní a bioklastické bělavé vápence (koněpruské vápence).
- Typ odkrytosti:  Velký lom s množstvím sutě.
- Faunistické společenstvo: trilobiti  Radioscutellum intermictum intermixtum, Radioscutellum conspersum, Radioscutellum koneprusiense, Bojoscutellum obsoletum, Microscutellum hawlei, Lioharpes /Lioharpes) venulosus venulosus, Coniproetus (Bohemiproetus)  bohemicus, Cyphaspis cornigerum, Cyphaspis senior, Lobopyge parva parva, Ceratocephala vesiculosa, Coniproetus (Bohemiproetus) gagis, Denemarkia frontalis frontalis, Denemarkia samo, Eodrevermannia sirax, Gerastos (Gerastos) cingulatus, Gerastos (Gerastos) microphthalmoides, Gracilocoryphe gracilis, Longiproetus confusus confusus, Longiproetus confusus gigas, Longiproetus glandiferus glandiferus,  brachiopodi  Sieberella sieberi, Hysterolites nerei, Stenorhynchia nympha, Eoglossinotoechia princeps, Cymostrophia stephani, Rhynchospirina haidingeri, mechovky rodů Fenestella, Hemitrypa, Utropora, Semicoscinium, koráli rodů Favosites, Heliolites, Xystriphyllum, Pseudochonophyllum, lilijice, stromatopora, plži, mlži aj.  
 

 Kotýz u Tmaně
 

    Lokalita se nalézá v západní části profilu Kotýzu v údolí Suchomastského potoka (k. ú. Tmaň), těsně nad silnicí (2 m) vedoucí do areálu cementárny v lomu „Čertovy schody“ cca 630 m od křižovatky u Havlíčkova mlýna, v místech, kde silnice mění směr z jižního na severovýchodní (49°54'51,778" N; 14°2'46,562" E). Jedná se o kopanou sondu, jejíž vznik je datován zhruba na konec 80. let 20. století.
 
- Stratigrafická pozice: lochkovské souvrství.
- Petrografická charakteristika:  šedočerné, biomikritové vápence s vložkami šedých až šedočerných vápnitých břidlic. Uvnitř těchto                        biomikritových vápenců jsou často vyvinuty fosiliferní bioklastické polohy stejného zabarvení.
- Typ odkrytosti: umělá sonda.
- Faunistické společenstvo: 
trilobiti Warburgella rugulosa rugosa, Tropidocare index, Coniproetus (C.) podolicus ssp., Ceratocephala lochkoviana, Ceratocephala angostura, Ceratocephalina komura, Otarion (Conoparia) novaki, Cyphaspis cf. salutifera, Lioharpes (Fritchaspis) ruderalis, Kotysopeltis kotysensis, Gravicalymene cf. hornyi, Lobopyge sp., Zcela ojedinělý je pak nález fragmentu pygidia zde označeného jako Scutelluinae gen. et spec. indet. 
 
 

Kněží hora u Karlštejna
 

- Topografická situace: Lokalita se nachází na západním svahu Kněží hory při cestě k hradu Karlštejnu. Západní svah Kněží hory (kóta 357) s výchozy a suťemi vápenců zlíchovského souvrství (devon) s bohatou zvl. trilobitvou faunou.
- Stratigrafická pozice: Zlíchovské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Tmavěšedé, jemně bioklastické nebo mikritové vápence s hojnými černošedými shluky rohovců  (zlíchovské vápence).
- Typ odkrytosti: Suťový svah. 
- Faunistické společenstvo: trilobiti  Reedops decorus, Phacops (Pedinopariops) degener, Zlichovaspis tuberculata, Zlichovaspis auriculata  auriculata, Zlichovaspis maccoyi maccoyi, Crotalocephalus (Crotalocephalus) sternbergi sternbergi, brachiopodi Cingulodermis superstes, goniatit Anetoceras solitarium aj. 
 

Karlštejn
 

- Klasická lokalita v dalejských břidlicích při zákrutu silnice proti domu čp. 130, jedna z nejvýznamnějších lokalit v dalejských břidlicích s bohatou faunou tentakulitů, brachiopodů, mlžů, hlavonožců, trilobitů aj.
 
- Volfova rokle v Z. svahu údolí (nad domem čp. 56): synklinální struktura tvořená nejvšší částí chotečského souvrství s kačáckými vrstvami (devon) v jádře. Klasická lokalita fauny kačáckých vrstev, která se zde vyskytuje společně s terestickou flórou (Rellimia, Pseudosporochnus, Drepanophycus aj.). Významný referenční profil pro interval eifel-givet. 
 
- Opuštěný lom při Z. úpatí kóty 398 (Bučina) ve vápencích chotečského souvrství (devon) s význačnou faunou a zvláště pozoruhodnými nálezy goniatitů.
 

Praha - Hlubočepy, U hřbitova
 

- Topografická situace: Lokalita se nachází v ulici Ke hřbitovu v Praze - Hlubočepích.
- Stratigrafická pozice: Dalejsko-třebotovské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Zelenošedé jílovité břidlice s konkrecemi šedých jemnozrnných vápenců (dalejské břidlice).  
- Typ odkrytosti: Přirozený skalní odkryv. 
- Faunistické společenstvo: trilobiti  Chotecops superstes superstes, Cyrtosymboloides superstes, brachiopodi Dalejodiscus comitans, Novellinetes novellus, Clorinda mesodevonica, goniatiti Mimagoniatites fecundus, Gyroceratites gracilis, Amoenophyllites amoenus, tentakuliti, hlavonožci, mlži, koráli, chodbičky červů aj.

 

Lom Prastav v Praze - Holyni

 
- Topografická situace: Lokalita se nachází asi 300 m východně od železniční zástávky Praha - Holyně.
- Stratigrafická pozice: Dalejsko-třebotovské a chotečské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Jemnozrnné, mikritové třebotovské vápence a tence vrstevnaté, tmavě šedé chotečské  vápence. 
- Typ odkrytosti:  Lom s množstvím sutě.
- Faunistické společenstvo: v třebotovských vápencích: goniatiti Anarcestes latissimus, Anarcestes simulans, tentakuliti Nowakia richteri, Nowakia holynensis, konodonti aj.
 
V chotečských vápencích: trilobiti  Cyphaspides (Cyphaspides) holinensis, Eocryphops ct. termieri, Phacops (Chotecops) auspex, Aulacopleurina nitida, Macroblepharum vortex, Piriproetus (Piriproetoides) peregrinus, Tafilaltaspis pilula, tentakuliti Nowakia sulcata, goniatiti Pinacites jugleri, Agoniatites occultus, konodonti aj.

  

Praha - Hlubočepy, Železniční zářez
 

- Topografická situace: Lokalita se nachází na jihovýchodním svahu údolí proti železniční stanici Praha - Hlubočepy.
- Stratigrafická pozice: Srbské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Zelenošedé a jílové břidlice s vložkami prachovců a pískovců (roblínské vrstvy).
- Typ odkrytosti: Přirozený skalní odkryv. 
- Faunistické společenstvo: trilobiti Aulacopleura (Aulacopleura) inexpectata, suchozemská flóra Rellimia hostinensis aj. 
 
 

Chabičov

          

    Severně od obce Chabičov (Šternberk), v úvozu po pravé straně silnice na Huzovou jsou v délce asi 200 metrů odkryty jílovité břidlice devonského stáří s tektonicky postiženými polohami obsahujícími zachovalou hlubokovodní faunu a zbytky flory. Lokalita je známa od konce 30. let 20. století. Významní jsou především zástupci trilobitové fauny s dobře pozorovatelnými adaptacemi na hlubokovodní prostředí s nedostatkem světla. Jejich oči jsou redukované, případně často zcela zaniklé (na rozdíl od jiných druhů trilobitů, kteří se vyznačují obvykle párem složených očí). Nejbližší příbuzní "chabičovských" trilobitů byli nalezeni až v Číně a Vietnamu. Na lokalitě Chabičov bylo popsáno několik zcela nových druhů trilobitů (Illaenula illaenoides, drobný proetidní trilobit se zachovalými tykadly Moravocoryphe kettnerii, Struveaspis micromma, Phacopidela microma, Piriproetus sp. a Plagiolaria sp.). Dále lze nalézt zbytky goniatitů, nautiloidů, mlžů, tentakulitů, brachiopodů, crinoidů a rostlin.
 

Suchý vrch u Vrbna pod Pradědem, Stará hora a Kazatelny u Rejvízu
 

    V metamorfovaném devonu silezika, jmenovitě ve spodní části vrbenské skupiny, byly nalezeny pouze zbytky homalonotidních trilobitů, které patří jedinému určitelnému druhu Digonus comes.  Jde nesporně o největšího moravského trilobita, který podle rekonstrukce mohl dosahovat délky až kolem 30 cm. Podle Wenndorfa (1990) patří Digonus comes do okruhu druhu Digonus ornatus, který má široké rozšíření v rýnském spodním devonu. Stratigrafický interval odpovídající  svrchnímu pragu. Průvodní hojná fauna brachiopodů a mlžů dovoluje korelaci (vzájemný vztah mezi dvěma procesy) s taunuským křemencem Rýnského břidličného pohoří a svědčí o velmi mělkovodním prostředí s vysokou energií i rychlým přínosem písčitého materiálu (Chlupáč 1989). Tento způsob výskytu plně odpovídá faciální závislosti konstatované i u jiných homalonotidních trilobitů. Kromě tohoto trilobita se zde nalézají nejstarší devonské zkameněliny na moravě. V suti spodnodevonských křemeců pod vrcholem Suchého vrchu se vyskytují především deformovaná jádra a otisky ramenonožců (Hysterolites primaevus, Tropidoleptus carinatus) některých mlžů (zejména rodu Grammysia), korálů deskastých (Pleurodictyum problematicum), tentakulitů (Tentakulatis grandis) aj.


Stínava a Ptení (u Prostějova) - zdroj: Ivo Chlupáč
 

    Převážně břidličné facie stínavsko-chabičovského souvrství, vyvinuté v drahanském a ludmírovském vývoji moravskoslezského devonu, chovají trilobitové fauny v různých stratigrafických úrovních a na řadě lokalit Drahanské vrchoviny i Nízkého Jeseníku.
    Jako nejstarší lze hodnotit faunu ze spodních poloh souvrství, a to z křemičitých (původně patrně jílovito-karbonátových) konkrecí od Stínavy a Ptení ve střední části Drahanské vrchoviny (Chlupáč 1961). Tato fauna obsahuje typickou směs rýnských a českých typů, které se vyskytují společně v týchž vrstvách. Zařazení ke stupni pragu se opírá zejména o nálezy určitelných tentakulitů ze skupiny druhu Nowakia (Turkestanella) acuaria (Richter). 
    V trilobitové fauně jsou jako typicky české prvky zastoupeni phacopidi Reedops cf. cephalotes (Hawle at Corda, 1847) a Phacops (Prokops?) sp. - srov. Chlupáč (1977), prvý z Moravy uvedený výskyt význačného rodu Odontochile (Odontochile cf. rugosa Hawle et Corda, 1847 od Ptení) a pro Evropu zcela "exotický" výskyt rodu Eoscutellum MAKSIMOVA z Ptení. Společně se vyskytují jako rýnské elementy zástupci podčeledi Asteropyginae (2-3 druhy) a Homalonotinae, mezi nimi i rod Dipleura GREEN nalezený v korekcích u Stínavy i Ptení.
 
Fauna z břidlic od Stínavy uvedená Boučkem (1937) a sbíraná v lůmku u silnice, který je stratotypem stínavských vrstev (Zukalová, Chlupáč 1982), je pro stlačení v anchimetamorfovaných horninách velmi nepříznivě zachovaná, takže poměrně časté zbytky phacopidních trilobitů bylo možno jen s rezervou označit jako Phacops sp.. Společně se vyskytující zástupci podčeledi Asteropyginae zatím nebyli zpracováni (přesvědčivé podklady pro bližší určení stáří v rámci spodního devonu dosud u této fauny chybějí). 
 
 

Čelechovice na Hané
 

    Pod vrcholem Velkého Kosíře, asi 1 km od Čelechovic a 1,5 km od obce Kaple, byly v 19. století těženy v několika malých lomech devonské vápence macošského souvrství. Horniny sedimentovaly v období středního devonu (eifel - givet). Zdejší bohatá a mimořádně zachovalá útesová fauna je blízce příbuzná s faunou nacházenou v německém pohoří Eifel a byla tak již od první poloviny 19. století předmětem studia význačných vědců mimo jiné např. Joachima Barranda. Díky tomu byly právě v Čelechovicích poprvé na Moravě prokázány horniny devonského stáří (1844, E. Beyrich). V rámci výzkumů zde bylo popsáno množství nových a doposud neznámých druhů korálů, trilobitů (Schizoproetus celechovicensis), brachiopodů atd. Na fosilie jsou bohaté především tzv. červené vrstvy, které vystupují převážně v "Růžičkově lomu" a poněkud severněji ležícím lomu "Státním".

    Z jednotlivých druhů trilobitů má širší rozšíření především Scutellum flabelliferum známé z ardensko-rýnské oblasti, jižní Anglie, Svatokřížských a Sovích hor, Jižního Uralu, Zakavkazska a snad i Afgánistánu. Vyskytuje se v širším časovém intervalu od eifelu do spodního givetu. Dechenella rittbergensis má blízké vtahy k řadě druhů z pozdně eifelskýcha givetských vrstev různých oblastí, takže její paleogeografické svědectví je podobné jako u Scutellum flabelliferum, Lieberman (1994) se domnívá, že zbytky druhu Dechenella rittbergensis, dosud popisované z Čelechovic, patří dvěma druhům a že kromě Dechenella rittbergensis je zde zastoupena i Dechenella setosa, známá z vrstev přibližně stejného stáří z klasické oblasti Devonu v jižní Anglii (Chercombe Bridge Quarry u Newton Abbot).
    Longiproetus moravicus je znám i ze Svatokřížských hor (Kielan 1954). Zcela exotickým elementem je Ancyropyge sola, jehož nejblíže příbuzný druh Ancyropyge manitobensis (Whiteaves, 1892) byl popsán z arktické části Kanady (srov. Ormiston 1967). V čelechovické fauně je nápadná nepřítomnost phacopidních trilobitů, která je paleoekologicky podmíněna prostředím korálo-stromatoporoidových biostrom.
    Čelechovická trilobitová fauna s vůdčím druhem Schizoproetus celechovicensis není na Moravě vázána pouze na čelechovický devon: její chudší analogie byly zjištěny u Grygova a Přerova a vůdčí druh též v Moravském krasu (Lažánky-Zrcadla, ve spodní části macošského souvrství). Je zajímavé, že na posledně zmíněné lokalitě se vyskytl i velký cephalon phacopidního trilobita z okruhu typického podrodu Phacops, takže výskyty druhu Schizoproetus celechovicensis a phacopidních trilobitů se vzájemně nevylučovaly a nepřítomnost phacopidů u Čelechovic byla ovlivněna jinými faktory. 
    Doposud odsud byly prokazatelně popsány tyto druhy trilobitového společenství: Dechenella (Dechenella) rittbergensis Zimmermann, Otarion (Otarion) ceratophtalmoides (Remeš), Scutellum flabeliferum (Goldfuss), Gerastos (Longiproetus) moravicus (Smyčka), Schizoproetus celechovicensis (Smyčka) a Ancyropyge sola Chlupáč, 1992.
    Kromě trilobitové fauny byla na lokalitě Růžičkův lom v Čelechovicích zjištěna i bohatá fauna stromatopor (Stromatoporoidea) - Actinostroma clathratum Nicholson, Actinostroma squamosa Le Maitre, Trupetostroma curiosa curiosa (Bargadzky), Stromatoporella remesi Špinar, Stromatoporella kettneri Špinar, Stromatopora concentrica colliculata Nicholson, rugózních korálů (Rugosa) - Acanthophyllum sp., Atelophyllum elongatum n. sp.,  Calceola sandalina (Linnaeus, 1771), Digonophyllum schulzi Wedekind, Digonophyllum latiseptatum Wedekind, Digonophyllum goldfussi Vollbr., Ptenophyllum čelechovicense n. sp., Ptenophyllum irregulare n. sp., Moravophyllum ptenophylloides n. sp., Moravophyllum tenuiseptatum n. sp., Rhopalophyllum wedekindi n. sp., Keriophyllum cf. complicatum Wedekind, Keriophyllum tabulatum (Quenst.), Trematophyllum cf. schulzi Wedekind, Trematophyllum paradoxum n. sp., Leptoinophyllum multiseptatum Wedekind, Leptoinophyllum moravicum n. sp., Leptoinophyllum smyčkai n. sp., Grypophyllum isactis (Frech), Loipophyllum perneri n. sp., Loipophyllum romeri n. sp., Schizophyllum acanthicum (Frech), Schlüteria emsti Wedekind, Phacellophyllum caespitosum (Goldf.), Spinophyllum conicum n. sp., Glossophyllum multifossulatum n. sp., tabulátních deskatých korálů (Favositidae), mechovci (Bryozoa), ramenonožci (Brachiopoda), červi (Vermes), mlži (Bivalvia) - rody Ctenodontidae, Nuculanidae, Lunulacardiidae, Pterineidae, Posidoniidae, Modiomorphidae, Macromyidae, Conocardiidae,  lasturnatky (Ostracoda), ježovky (Echinoidea) a lilijice (Crinoidea).
 
 

Hády u Brna

 

    V hádsko-říčských vápencích jsou hlavní dosud známá naleziště trilobitů soustředěna na plošině Hádů u Brna, kde bylo zjištěno celkem 8 lokalit (Hády I-VIII). Protože jednotlivá místa nálezů většinou byla ve zbytcích drobných vápencových lůmků, které jsou nyní zarostlé a terén od let 1959-1963, kdy byl materiál sbírán, doznal při novějších úpravách značných změn, bylo by velmi žádoucí přesnou topografickou polohu uváděných lokalit nově zjistit. Pro usnadnění orientace přikládám schéma podle starší mapy, do níž byla naleziště zakreslena v době sběrů.

 
1. Nejstarší ověřená fauna (lokalita Hády III) se vyznačuje místy hojným výskytem druhu Cyrtosymbole  nana (RICHTER, 1913) a patří nepochybně biozóně Prolobites, tj. hemberskému podstupni.
2. K nejvyšší části famenu (biozóna Clymenia) patří nálezy z lokalit Hády II, III, IV, VII a patrně i z Lesního lomu od Brna-Líšně a z údolí Říčky, které celkově poskytly tyto druhy:

Phacops granulatus – vzácně
Pseudowaribole conifera conifera – místy hojně
Pseudowaribole conifera calamistrata – vzácněji
Pseudowaribole sp.
Devonocoryphe cornicula – velmi vzácně
Devonocoryphe cf. radiata – vzácně
Silesiops sp. – ojediněle
Drevermannia asperula – vzácně

3. Nejmladší devonskou trilobitovou faunou je asociace známá především z lokality Hády VI, ojedinělými nálezy zastoupená i na lokalitách Hády V a VIII. Celkem byly zjištěny tyto druhy:

Mirabole kielanae – hojně (vůdčí druh)
Mirabole debita – hojně
Mirabole sortita – vzácně
Sinosymbole mephisto  - vzácně
Sinosymbole janae – vzácně
Winterbergia (Eowinterbergia) superna superna – vzácně
Drevermannia asperula – vzácně
Phacops (Omegops) accipitrinus – dosti vzácně
Phacops cf. wedekindi – vzácně
Phacops granulatus – dosti vzácně
 
    Lokality nabízejí jistou podobnost s faunami z Číny (Yuan a Xiang, 1998). Uvedenými nálezy není zdaleka vyčerpán obsah trilobitových faun hádsko-říčských vápenců, neboť na řadě míst se nověji podařilo nalézt další, zatím blíže neurčitelné zbytky trilobitů, a to např. i přímo v profilu hraničními vrstvami devon-karbon v Lesním lomu u Brna-Líšně, který byl podrobně popsán Kalvodou a Kukalem (1987).
 
 

Adamov - Josefov
 

    Za bývalou hutí ve směru na Křtiny je po levé straně silnice antiklinální ohyb přímé vrásy. Za touto vrásou můžeme v černošedých devonských vápencích objevit zkameněliny brachiopodů rodu Bornhardtina. V odkryvu poblíž bývalého lůmku u vývěru Jedovnického potoka jsou v devonských vápencích koráli drsnatí, stromatopory (rody Actinostroma, Amphiopora) a schránky brachiopodů. Další naleziště devonské fauny je v suťovém svahu za jeskyní Kostelík. Nejčastěji se zde vyskytují amfipory (Amphipora ramosa), koráli drsnatí a deskatí.
 
 

Křtiny
 

    Poblíž rozsypané skály (Jeskyně lidojedů) se v zákrutu silnice směrem na Adamov nachází skalní útvary, které obsahují devonskou faunu - stromatopory (zejména rody Hermatostroma a Actinostroma).
 
 

Olomoučany - Máchův pomník
 

    Pod Máchovým pomníkem je lom v devonských vápencích. Objevují se zde lumachelly brachiopodů (zejména Bornhardtina), ojediněle i amfipory.