Spiniscutellum umbelliferum (Beyrich, 1845), dva cephalony bez volných líc - větší cephalon 23 mm (sag), Kosoř - Černá rokle, lochkovské souvrství (radotínské vápence), st. lochkov

Spiniscutellum umbelliferum (Beyrich, 1845), dva cephalony bez volných líc - větší cephalon 23 mm (sag), Kosoř - Černá rokle, lochkovské souvrství (radotínské vápence), st. lochkov
Řád: Corynexochida Kobayashi, 1935 †, podřád: Illaenina Jaanusson, 1959 †, nadčeleď: Illaenoidea , čeleď: Styginidae Vogdes 1890 †, rod: Spiniscutellum Šnajdr, 1960 †, druh: Spiniscutellum umbelliferum (Beyrich, 1845) †.  
 
    Středně velký styginidní trilobit dosahující v půměru velikosti kolem 7 - 9 cm. Přední okraj hlavy je obloukovitý, se čtyřbokou glabelou, která se směrem k trupu výrazně zužuje. Nese tři páry glabelárních rýh, které vymezují dva laloky, mimo lalok čelní. Trup je složen z 10 článků, jejichž žebra jsou ukončena hroty. Pygidium je velké, půlkruhovité, s velmi krátkou osou. Liché osní žebro je vidličnatě rozdvojeno. Povrch trilobita je jemně granulovaný. Oválný hypostom má při předním okraji křidélka. Charakteristický druh pro lochkovské vápence.
Polokruhovité ocasní štíty Scutellidních trilobitů byly Barrandovými skalníky obecně nazýváni vádrlaty = vějíři.
    Rod Spiniscutellum Šnajdr, 1960 † má dva podrody, Lochkovopeltis Hörbinger, 2004 † a podrod Spiniscutellum Šnajdr, 1960 †. Mnohé nálezy jsou pojmenovány pouze na fragmentálních kouscích a mnohdy jde zcela jistě o pohlavní dimorfizmus.
 
Spiniscutellum unbeliferum (Beyrich, 1845) – velikost 30 mm (sag), Kosoř - V sudech, lochkovské souvrství
 
   30 mm (sag)
    Na dvou fotografiích výše je rozplavený jedinec, který má neúplný cephalon naplaven nad trup. Ten má sedm zachovaných článků. Nicméně i tak je vidět široká axiální část trilobita, která vypovídá o silných svalech a předpokládá, že byl dobrý plavec. Není však zcela zřejmé zda plval hřbetem nahoru nebo dolů, podobně jako dnešní ostrorepi nebo krabi. Kompletnější zachování Spiniscutella ve sbírce nemáme, pouze izolované cephalony a pygidia, která se nalézají nejčastěji, viz. foto níže.
 
   
Cranidium bez volných líc - 15 mm (sag), Kosoř - lochkovské s.
 
   
Cranidium bez volných líc - 10 mm (sag), Kosoř - lochkovské s.
 
   
Cranidium - 10 mm (sag) a část pygidia stejného rodu, Kosoř - lochkovské s.
 
   Velikost pygidia vlevo - 34 mm (sag).
 
   15 mm (sag), Kosoř - lochkovské s.
 
   23 mm (sag), Kosoř - lochkovské s., 2016.
 
   32 mm (sag), 2018.
 
   19 mm (sag), 2018.
 
   Velikost kamene cca 30 x 65 mm, 2018.
 
   Bronteus umbellifer z Barrandova Silurského systému (1872).
 
Vědecké názvy:
Spiniscutellum Šnajdr, 1960†
Spiniscutellum (Lochkovopeltis) plasi (Šnajdr, 1960)† - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství, loc. Lochkov, Černá rokle u Kosoře
Spiniscutellum sessor (Vaněk, 1999)† - u nás se vyskytuje v pražském souvrství
Spiniscutellum umbelliferum (Beyrich, 1845)† - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství, loc. Černá rokle u Kosoře, Lochkov
Spiniscutellum plasi alterum Hörbinger, 2004† - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství
Spiniscutellum (Lochkovopeltis) plasi plasi (Šnajdr, 1960)† - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství, loc. Lochkov, Černá rokle u Kosoře
 
Vědecká synonyma:
Bronteus sparsus Hawle & Corda, 1847
Bronteus umbellifer Beyrich, 1845
Decoroscutellum umbelliferum (Beyrich, 1845)
Scutellum pribyli Prantl, 1950
 
zdroj: https://www.biolib.cz/